SK Hynix: Největší asijský vstup na burzu v historii a sázka na paměťový supercyklus

Do nedávna existoval jeden z nejdůležitějších článků celého řetězce umělé inteligence prakticky mimo dosah amerického investora. Zatímco Nvidia se stala nejsledovanější akcií planety, firma, bez níž by se její nejvýkonnější čipy nedaly vyrobit, se dala koupit jen na burze v Soulu a v korejských wonech. To se právě změnilo. Jihokorejský výrobce pamětí, který ovládá většinu světové výroby té nejcennější součástky pro umělou inteligenci, právě otevřel dveře přímo na Nasdaq a poprvé nabídl dolarový vstupní lístek k tomu, co mnozí označují za paměťový supercyklus.

Načasování nebylo náhodné. Firma vstoupila na americkou burzu přesně ve chvíli, kdy se její čísla dostala do stavu, jaký u výrobce pamětí většina investorů považovala za nemožný. Marže, které dřív odpovídaly spíše softwaru než hardwaru, tržby rostoucí trojciferným tempem a objednávky natolik převyšující kapacitu, že se o dodávky bojuje na roky dopředu. Celé odvětví, dlouho vnímané jako nudný a cyklický přívěsek polovodičů, se náhle ocitlo v samém srdci vyprávění o umělé inteligenci.

Právě v tom je ovšem háček, který dělá tento příběh mnohem zajímavějším, než napovídají titulky o rekordních číslech. Paměťový byznys má totiž pověst jednoho z nejzrádnějších v celém průmyslu, kde po každém vrcholu přišel tvrdý pád, a firma sama to zažila na vlastní kůži teprve nedávno. Otázka, kterou si musí položit každý, kdo zvažuje nákup těchto nově dostupných akcií, tedy nezní, jak skvělá jsou dnešní čísla, ale jak dlouho vydrží.

Je tenhle vstup na Nasdaq vstupenkou na začátek dlouhého a strukturálně jiného supercyklu, jak tvrdí vedení i řada bank, nebo naopak zvonění na konci mimořádně vydařené jízdy, kterou akcie za poslední rok absolvovala? A co přesně firma vlastně dělá, kolik na tom vydělává a co by musela udělat cena paměti, aby se dnešní euforie obrátila? Právě tomu se věnuje zbytek této analýzy.